Příbramský deník 3/2005 - recenze na soundtrack k filmu PŘÍBĚHY OBYČEJNÉHO ŠÍLENSTVÍ

Nestává se mi často, abych se u soundtracku neboli hudbě k filmu na CD nosiči nahlas zasmál. Naposledy tomu bylo u Roku ďábla, nyní u Příběhů obyčejného šílenství. Asi není náhoda, že oba filmy natočil režisér Petr Zelenka a hudebně se na nich podílel Karel Holas. Ten je znám jako houslista Čechomoru, což by mohlo svádět k domněnce, že hudba Příběhů se bude ubírat v "čechomorském" duchu. Není tomu tak. Deska působí mnohem pestřeji a barevněji. Pochopitelně zde prvky lidové hudby nechybí, ale ve stejné míře je zastoupen rock, klasika, world music i folk. Soundtrack ke komedii Příběhy obyčejného šílenství, který v těchto dnech vydává Sony Music, je poskládán ze tří zdrojů. Prvním je původní filmová hudba, jejíž výhradním autorem je právě Holas. Druhý nabízí naše i zahraniční písničky, které se ve snímku objevují nebo objevit měly, a třetí pak hlášky z filmu. CD otevírá sugestivně naléhavá skladba 1973. Následuje nicaragujská revoluční píseň v rázném pochodovém rytmu La Consigna, která přechází v klidný a propracovaný rock Jana P. Muchowa. Monumentálně elektronický šanson přináší kapela Sparka, energický hard rock formace Našrot, world music zastupuje Jocelyn Pook nebo peruánská lidová píseň Poco a Poco. Tak pestře vyznívá celý nosič a vůbec není důležité, zda se jedná o skladby speciálně určené pro film nebo starší písně.

Nebývá zvykem, aby soundtracky držely při sobě, ale zde se to podařilo. Jednotícím prvkem je naléhavost. Všechny skladby jsou silné, přesvědčivé, žádná vata. Naléhavý je uhrančivý vokál Katky Garcii, syrové vyznění Vlasty Třešňáka nebo gradace kapely Našrot. Zelenkův film jsem ještě neviděl, ale pokud bude stejně příjemný jako CD, pak se moc těším. A čemu že jsem se to smál?

"Ženský nejsou naši nepřátelé, jsou to přátelé, ale hrajou tvrdou hru." A podobných perel je tam mnohem víc.

© 2021 Našrot | Administrace | Mapa stránek | RSS
design by c.