Havlíčkobrodská hardcore crossoverová kapela Našrot je ve svém žánru již prakticky neodmyslitelnou součástí naší klubové scény. Je také souborem, o němž koluje (zejména z těch dávnějších časů) mezi fanoušky plno pověstí, legend a mýtů. Však také není divu za takovou dobu existence. Právě teď, v březnu, slaví Našrot třicet let od svého vzniku. I o tom, jestli se k jubileu chystá něco speciálního, jsme si povídali s frontmanem kapely Hrabošem.
Dávnější historie kapely od prvních krůčků přes zásadní události až zhruba do roku 2010 je poutavě popsaná v knize Radka Diestlera Totálně Našrot aneb Příběh naší nejlepší neperspektivní kapely vydané v roce 2011. Je vůbec něco, co se do knihy nedostalo?
Plno věcí. On mi tehdy Radek poslal asi 150 otázek a já u mnoha zjistil, že se mi toho zas až tak moc nevybavuje. Hodně mi pak pomohly starý fotky. Připomenuly mi spoustu příběhů a zážitků a nahodily vlastně celý vzpomínání. Na každou storku se pak nabalila další a tak dál a dál. K zdaru věci přispěla i taková stručná historie kapely, kterou si v bodech píšu. Pak už bylo vzpomínek mraky, a všechny se tam prostě nedostaly.
A na co by se určitě nemělo zapomenout od roku 2010 dál?
Začali jsme jet dva programy. Jeden byl náš klasickej elektrickej rachot a jeden unplugged. Těch akustických koncertů se teda odehrálo míň, protože zezačátku o ně nebyl až takový zájem. Klasický fandové chtěli slyšet ten randál a na tohle vůbec nebyli zvědaví. Nakonec se to ale vyprofilovalo tak, že na unplugged chodili minimálně z poloviny jiný posluchači než na naše běžný koncerty. Jinak v rámci zmíněný knihy jsme vydali i CD unplugged, ale jen studiový. Natočit ho live jsme nestíhali, hlavně v souvislosti s tehdy vytyčeným deadlinem vydání knihy. Zpětně nám to pak přišlo trochu divný a tak jsme po čase – byť i díky určité náhodě - udělali taky živý záznam. Vyšel v roce 2015 jako dvojalbum "Flashbacks – Live Unplugged".
Třicetiny za dveřmi
Vyšla o vás kniha, udělali jste unplugged CD, máte live záznam z koncertu na DVD, vyšlo vám na vinylu i remasterované legendární první demo Totálně našrot... Bylo hodně složité vymyslet, co speciálního nachystat ke třicetinám kapely?
Ke třiceti letům jsme chtěli udělat hlavně něco, co ještě nemáme. Chvíli se uvažovalo o filmovym dokumentu, ale to by bylo zbytečně drahý a komplikovaný - musely by se sestřihat koncertní záznamy, sehnat lidi, dotočit s nima nějaký rozhovory a tak dále. Nakonec se stala vítězem výběrová kompilační deska – k 30. výročí ideální dárek. Postupně se ten nápad vyvinul do podoby 3CD, kde by svoje zastoupení měla mít každá z našich řadovek, včetně toho live DVD i těch unplugged alb, a k tomu jako bonus dvě nový věci. Některý starší songy se samozřejmě musely remasterovat, něco střihnout - třeba ze živáku tam jsou dvě věci, který jsme na koncertě nehráli bezprostředně po sobě, takže je tu střih, aby navazovaly. Ke třicetinám bude tedy trojalbum s názvem "Back To The Past".
K výročí se budou chystat asi i nějaké koncerty.
Určitě. V sobotu 17. března v Havlíčkově Brodě v Oku společně s Nonsense a Nupagadi a následně za týden 24. března v Praze ve Vagonu - tam s náma hraje grunge parta Blue Robin. V plánu jsou pak ještě Třebíč, Brno a další příležitosti k „polejvání“ 3CD.
Hraboš v Popmuseu
Sedíme tady v kanceláři Popmusea (tedy Muzea a archivu populární hudby) a vlastně jsme se asi ani spolu nikdy nebavili o tom, jak to celé vzniklo a jak ses k tomu dostal.
Na začátku byl vlastně Bigbít, seriál Český televize o historii československé rockové hudby. Jeden z odborných poradců muzikolog Aleš Opekar tehdy přišel s tím, že by byla škoda, aby k seriálu nashromážděné materiály, respektive ty, které nám byly darovány (obrazové záznamy, nahrávky, časopisy, knížky) zůstaly někde ležet ladem. A parta lidí z Bigbítu – Aleš, producent Lexa Guha, publicista Radek Diestler a já pak stála i za myšlenkou vzniku muzea. Nejdřív jsme sídlili v Besední ulici, kde nás v roce 2002 vyplavila povodeň, a od roku 2005 jsme v kulturním centru Kaštan. Děláme vernisáže výstav s koncerty, work-shopy, besedy. Já sám navíc ještě píšu na internetových stránkách ČT v rámci Bigbítu i takovou jakoby historii světovýho rocku 20. století. Je tam toho teď už docela dost a přitom mě to napadlo vlastně taky náhodou. Zezačátku jsem totiž dělal pouze československou sekci, jenže po tzv. „televizní krizi“ se dostal Bigbít do klatby, a zatípli to. Seděl jsem onehdy ve vinárně U Sudu, když tam přišli nějaký mlaďasové. Z repráků zrovna hráli Beatles a oni se tak nějak zarazili a a prej, co je to za nový Oasis, že tohle ještě neznaj. Já byl v šoku. Takže to byl ten impuls a já si tu světovou scénu a její historii začal psát do šuplíku. A když byl na Bigbít klatba zrušena, včlenil jsem tu světovou scénu do stránek Bigbítu.
Jaký je tady v muzeu váš nejcennější exemplář? Takový popmuzeální modrý mauricius.
Tak ten ještě nebyl objevenej. Sháníme pořád třeba filmový záznamy kapely Flamengo z období desky "Kuře v hodinkách", co nahrávali tehdy v Polsku. Byl jsem ve styku s polskou televizí, ale nenašli to tam, nicméně je možný, že to třeba někde někdo má. A nebo - říká se, že někdo viděl filmový záběry z 2. čs. beatovýho festivalu ´68, ale i tady je to ve stádiu pátrání. A možná že i věčnýho.